Grand Prix Varšava report

Obsáhlý report z limited GP Varšava plný zábavy i poučení vám přináší Jakub Bakule. Rozbor sealed decku, pravidlové a herní situace a zážitky z cest.

Ahoj, vítám vás u reportu z GP Varšava (Theros block sealed). Oproti mému minulému článku se méně zaměřím na hry, ale více na konstrukci balíku a zajímavé situace na GP. Ochuzeni nebudete ani o tradiční veselé historky z natáčení.

 

TOMTOM…


Cesta do Varšavy byla dost úmorná, jelikož se nám podařilo zaseknout se v nekonečné zácpě a vařit se s neúčinnou klimatizací. Naše TOMTOM navigace se nás sice snažila rozveselit tím, jak neustále ukazovala, že jsme někde uprostřed pole, ale její vtipy zatím nikdo nebral moc vážně. Asi třicet kilometrů před Varšavou se ukázalo, že navigace je funkční, ale nezapnutá. Bylo to ale příliš pozdě, protože v tu dobu už polovina auta již blouznila o top8. Druhé auto jsme ve varšavské dopravě ztratili, ale nikoho to neznepokojovalo do té doby, než nás dobromyslný TOMTOM zavedl do lesa. I po jedenácti hodinách v autě se nás držel optimismus, ale naděje definitivně pohasla, když jsme skončili v ulici Šukatorská.

Místo konání se nám podařilo zadat na 80 % správně, bohužel několik prohozených písmen znamenalo další netradiční projížďku po Varšavě a konec nadějí na dečku za včasnou registraci. V tu dobu se zdálo, že Honza Brožek se svým plánem na cestu vlakem přeci jen udělal terno.


Roman se mezitím po telefonu zamiloval do naší recepční, kterou však po příjezdu nahradil polský agent v záloze. Moje mylná představa, že angličtina je nejuniverzálnější mezinárodní jazyk, byla okamžitě vyvrácena. Je jím totiž pantomima.

Generál nám tak ukázal, jak se přes kód dostat do pokoje. Nebo se možná jednalo o netradiční pojetí Hamleta. Poslední den pobytu nám naopak jeho bratr ukázal variaci na scénku „Jdu na sever, jdu na jih“ s názvem: „Jsem v ČR, jsem v Polsku“. Pořád doufám, že jsem správně pochopil, že má domek na hranici a nejednalo se o varování před polskou invazí.

 

Red Light


Ačkoliv moje obložené housky zaznamenaly nebývalý úspěch, vyrazili jsme hledat tradiční občerstvení ve formě mocného a nefiltrovaného knížete Miloše a polívky Saigon. V rámci poznávání místní kultury jsme se pokusili přejít polovinu silnice na červenou.

Na druhé straně na nás již číhal místní policista, který k mému zklamání výjimečně rezignoval na pantomimu a prohlásil: “Red light!“. Odolal jsem pokušení mu odpovědět s ruským přízvukem: „Please to meet you officer Red Light, how are you!“. Místo toho jsem mu vysvětlil, že nic nejelo, přešli jsme jen půlku cesty a vůbec, že jsem měl těžký dětství.

Zdálo se, že to poslední ho ukonejšilo a nechal nás jít. Po očku nás sledoval k dalšímu přechodu, kde jsme poctivě dvě minuty čekali, zatímco Poláci to samozřejmě střihli na červenou a nechápavě na nás koukali.


Jako zásadní chybu vidím, že jsme do Varšavy nejeli o den dříve. Nejde pouze o fakt, že nedostatek spánku je poměrně zásadní, zvlášť pokud se člověk dostane do druhého dne. Je spíš škoda cestovat všude po Evropě a prakticky znát jen místo konání a jednu restauraci.

Naproti našemu hotelu se například nacházel klub Dekáda, který mě až do půl čtvrté zásoboval radostným polským křikem. Kvůli odjezdu o den později jsme pravidelné čtenáře Tolarie připravili o možnost poznat redakci z jiného úhlu pohledu (Petr už měl nachystaný článek o novinkách v monoredu na dvojce a breakdance, jen mu chyběla fotodokumentace).

 

Deckbuilding

 

Stavba decku byla celkem náročná. Hned na začátku jsem vyřadil bílou, která měla prakticky jen Wingsteed Ridera. Bylo celkem jasné, že budu hrát Ux (modrá měla Sudden Storm, Sea God´s Revenge, tři skvělé bestow bytosti, Ordeal, Font a Pin to the Earth, který byl podle mě dost podceňovaný). Černá doplňovala Read the Bones a Doomwake Gianta, který navíc hezky spolupracoval s enchantmenty, které měla modrá. UB však nemělo dost bytostí a černá navíc nedodala jediné kvalitní zabíjení.

Druhou variantou bylo UR. To je jedna z mých oblíbených kombinací na současném draftu, jelikož se jedná o celkem podceňovaný archetyp, který však s Journey dost posílil. Na sealdecku už tak silná není. Červená měla Satyr Hoplita, který se pěkně doplňoval s červeným i modrým ordealem. Na čtyřmanovém slotu pak byl vynikající Felhide Spiritbinder a Forgeborn Oreads spolupracující se zbytkem balíku. Jako hlavní problém jsem viděl nedostatek kvalitních dvoj a troj-dropů v červené, které modrá nemohla zachránit.

Bral jsem to tak, že UR budu sidovat na pomalé kontrolní balíky s velkým množství karetní výhody, které bych se svým finálním UG nemohl porážet. Z poslední věty je jasné, že jsem nakonec skončil u UG. Zelená balíček urychlila (jelen a škorpión), přidala čtvrtou skvělou bestow bytost a především dostatečný počet finisherů spolu s výborným Nessian Asp a Goldenhide Ox, které sloužil jako další zabíjení v balíčku s devíti enchantmenty.





Jasnou chybou bylo přecenění a zařazení Aerial Formation. Balíček nechtěl nikdy tolik tlačit, lítaček měl dost a šest cílování na jednu heroic bytost taky bylo dost. Naopak jsem měl místo něj zařadit Flitterstep Eidolona, kterého jsem podcenil. Urychlil by balíček a poskytnul dobrý cíl pro Ordealy a bestow bytosti. Pokud by se na začátku vyměnil za soupeřovu 2/1 nebo 3/1, bohatě by naplnil má očekávání. Ve všech hrách jsem ho za Aerial formation sidoval.

Další chybou bylo nezařazení Eternity Snare, která se ukázala jako plnohodnotné zabíjení. Raději jsem hrál rušení v základu s tím, že Snare budu sidovat na pomalé balíky. To se sice osvědčilo, nicméně Snare chcete i na rychlé, kde si sestavují velkou heroic bytost, případně jako zabíjení na bytost s evasion (prase) atp.

Naopak rušení jsem mohl sidovat na balíky s planeswalkery, Sea God´s Revenge apod. Ničení Enchantmentů ve formě Desecration Plague pak fungovalo v mainu skvěle. Fungovalo jako další zabíjení. Bonus ve formě zničení země byl velmi podstatný. Jednak trestal trojbarvy a dokonce se mi podařilo s urychlením přes jelena zničit soupeři v jeho druhém kole zemi, kde ačkoliv z vršku ihned dolíznul další tři, mé tempo už nestíhal.




Chiméru bych sidoval snad jen v případě, že by někdo měl Elspeth. Naopak Nautilus a 4/5 hexproof by šli dovnitř proti UB kontrolu s hodně zabíjením. První, jelikož je jedno, čím dostane, hezky doplní trojdropy, co projdou přes soupeřovi 1/4 bytosti a UB kontrol nemá moc bestow bytostí a aur, které by na něj mohl položit.

Read the bones a Doomwake Gianta jsem měl v plánu sidovat na kontroly, kde nechci sidovat UR, ale po zkušenostech s balíkem si myslím, že by se vyplatilo sidovat nejspíš jen Read the bones přeš dvoje Unknown Shores. No a 5/5 bytost s kontelací jsem sidoval na místo 2/1 dvojdropu proti pomalým balíkům s 1/3 Omenspeakery a 0/3 Starfishí.





Balíček sice nehrál jediné réro, ani žádné z prémiových UG multicolor úček, ale byl téměř ideální. Pokud bych místo zeleného ordealu, tří modrých úček a réra v sidu měl 0/3 Starfish (scryfish), jedno či dvě vracení a divinaci (či zelený font nebo 3/3 za 2G vanilku) byl bych naprosto nadšený. Bylo by tak možné ukázat, že i bez bomb se dá postavit balík na 9:0.


Takto měl balíček občas problém s nedostatkem removalu, pokud někdo otevřel dost věcí, aby skládal velkou heroic bytost a křivka také nebyla ideální, ačkoliv nebyla ani úplně tragická. Největší problém jsem viděl ve troj-dropech, kde pokládat bestow bytost není zrovna ideální. Stačilo však položit škorpióna, jelena nebo 3/2 za GG a vše bylo v pořádku. Největší radost jsem pak měl tradičně z Pin to the Earth na úvodní ruce.

Theros se opět potvrdil jako zdaleka nejsilnější ze tří edic a síla mého balíčku ležela z části právě zde. Nicméně již na sealdecku těžko narazíte na tak perfektní UW heroic, jak tomu bylo dřív. Naopak je více removalu a ordeal není tak excelentní, jak býval (ačkoliv je pořád dobrý).


Nejvíce nakonec chyběla 0/3 scryfish. Balíček se obecně trápil přes manaflood (hrál jsem 17 zemí). A většinu zápasů jsem vyhrával 2:1. Sea God´s Revenge jsem poprvé viděl v sedmém kole, kdy měl soupeř na stole jedinou bytost oblečenou dvěma bestowy. Jako skvělý se celou dobu ukazoval Ox, co přikazuje blokovat, díky kterému jsem rychle převzal kontrolu nad hrou. Oproti Vídni nemám pocit, že bych dělal vyloženě chyby, jen jsem jednou dvakrát zvolil jinou linii hry. Myslím, že pokud by se našel hráč, co absolutně nechybuje, má na sealdecku druhý den jistý i s odpadem.


Good game! Have fun!


Jelikož jsem psal diplomku a trochu zazdil čtvrtfinálový souboj na trialu v Pardubicích, neměl jsem žádný bye (320 bodů z Vídně nestačilo). Rozhodl jsem se nesplashovat žádnou barvu, naopak jsem chtěl trestat chybné konstrukce, tak jako tomu bylo ve Vídni. Ve Varšavě jsem měl rozhodně lepší balíček a i vyšší sebevědomí. To mi trošku upravil borec ve druhém kole, který měl ukázkový balíček, který chci potkávat a pořážet. BGW aggro bez fixace, kde z dobrých karet hrál pouze Ajani, mini-Ajani (Reap What Is Sown), Reprisal a 2/3 deathtouch minotaura. Bytosti měl od každé barvy a moc bych se nedivil, kdyby měl země poctivě 6-6-5.

Každopádně všechny hry do třetího kola vždy poskládal Tron. Já vždy od úvodní neviděl bytost a ze dvou, co jse m měl, větší dostala Reprisalem. První hru jsem skončil na 12 zemích a poctivě si radši balíček rozmíchal. Je celkem jasné, jak bude vypadat příběh druhé hry. Ve druhém hraji 1/1 neblokovatelnou bytost, která dostává zelený ordeal. Na 4/4 neblokovatelnou má soupeř samozřejmě jako v první hře reprisal (one of) a dvě země navíc z ordealu se zřejmě cítily dost opuštěně, tak si přivedly další dvě z modrého Fontu a pět z vršku. Podařilo se mi zlomit rekord a mít jich 13.

Vzhledem k tomu, že jsem jich snad pět držel na ruce a tvářil se kontrolně, jsem získal dvě kola hry navíc, abych se dočkal dvou dalších. Soupeř byl trochu zmatený, když mě nakonec po sedmi kolech bez odporu ujezdil 2/3 minotaurem. Na konci se ještě tak dobromyslně podíval a řekl: „Good game!“. Říkal jsem si, že přát mu štěstí by už asi bylo moc, tak jsem odpověděl: „Have fun!“, což docela odpovídalo soupeřově nátuře.

 

Pin a Ox


Jelikož jsem nedělal (na rozdíl od soupeřů) zásadní chyby a balíček si nevybíral víc než jeden timeout za hru, dostal jsem se na pohodových 5:1. Od druhého kola jsem potkával vcelku normální balíky a v šesté hře vylepšenou variantu na mé UG. Ačkoliv soupeř vždycky dostal landdestrukci na svůj Island, poctivě vždy dolízl tři země z vršku a v pátém tak mohl hrát 3/3 deathtouch, flying chiméru. Každopádně v jedné hře vynechal kolo, kdy se na konci mého kola snažil zahrát 3/2 flying, nicméně tato zrovna neměla flash. Hry se vždy protáhly, ale v závěrečné došla moje oblíbená akční dvojka Pin a Ox, kteří to soupeři jako správní vyhazovači z baru pěkně vysvětlili.

 

Texasský masakr

V šestém kole jsem narazil na pana Prasátka. Doufám, že nepůsobím přespříliš neuctivě, ale už od pohledu bylo jasné, že půjde nejspíš o tragikomedii. Kluk měl cca 120 kilo (žádný krk), obaly i dečku s veselým jednorožcem a lacláče (obrázky, co jsem našel na netu by asi byly už příliš, přeci jen to není report 13+) – jedná se o džínové montérky, které spolu se slaměným kloboukem a winchestrovkou patří k výbavě každého správného Texasana.

Kluk na mě na začátku zápasu rozverně mrknul, ukázalo se však, že mu to zůstalo do konce hry. Když si četl moje karty, vypadal trošku jako detektiv Columbo. Nechtěl jsem soupeře podcenit, ale spíše než na scénář „geniální dítě“ jsem se připravoval na „5 rér v barvě“. Viděl jsem tedy dva možné scénáře: a) kluka porazím, ten se rozbrečí či možná dostane infarkt, nebo za b) on porazí mě (a já se rozbrečím). Co mě na soupeři iritovalo nejvíce, byl fakt, že ačkoliv měl vždy tak tři karty v ruce, neustále hrál prakticky z vršku. I v dalších hrách skoro vždy hrál kartu, kterou líznul to kolo (nemusím podotýkat, že vždy celkem ideální pro danou situaci).


První hru soupeř nevypadal tak hrozivě, nicméně vyložil ve třetím kole Wingsteed Ridera. Ve čvrtém na něj zkusil položit +1/+3 deathtouch auru, kterou jsem zrušil. Opět mi chyběly bytosti, ale podařilo se mi dostat se napřed v damage race a položit 4/5 reach Asp (ve hře jsem měl jen 2/1 jelena, ale aspoň bylo možné udělat Aspu o kolo dříve monstrózní.

V dalším kole jsem aspou zaútočil, jelikož jsem neměl removal ani manu na monstrozitu (Rider už měl jeden žeton a pokud by na něj zahrál další auru krom +1/+0 Scougemarky, tak by Asp stejně nemohl blokovat. Navíc jsem byl napřed). Přiložil jsem další bytost a na 14 životech se cítil celkem bezpečně.

Soupeř však dolízl a zahrál Spiteful Returned na Wingsteed Ridera a rázem jsem byl na sedmi. Soupeře jsem zpět projel Aspu nechal v bloku s možností mostrozity. Soupeř však líznul kartu, přečetl si ji a zahrál Dreadbringer Lampads. Dal bytosti intimidate a bylo.


Nedal jsem se zlomit, nasidoval a připravil se na další hru. V té sice soupeř začal ukazovat, proč má 5:1, ale i můj balíček chodil pěkně a dodal některé z mých oblíbených karet (Škorpión, Ox) a Time to Feed. Soupeř mi zatím ukazoval karty jako: Favored Hoplite, Hero of Iroas, Ornitarch, King Macar, Grey Merchant, Tethmos High Priest, dva Loyal Pegasus, skvělé zabíjení doplněné dobrými commonovými bestow, dobré dvojdropy aj..

Opravdu pěkná křivka. K tomu měl i dost aur na cílování svých heroiců. Nicméně nasidovaná Eternity Snare (kdybych ji měl místo rušení již v první hře, vyhrál bych. Hru jsem tak prohrál na chybnou konstrukci) mu zavřela obřího Hero of Iroas. Soupeř měl dva tokeny z Orniarcha, 2/1 pegasa a 1/2 Favored Hoplita. Já měl asi 15 životů.

Ve svém kole zahrál Grey Merchanta (13 životů) a vším zaútočil do mého 2/1 jelena a 4/5 Aspa, bez volné many. Jelen se tak vyměnil s Hoplitem a Pegas umřel v objetí hada. Soupeř mě sjel na 11 životů. Další kolo jsem položil Oxe a had se zakousnul do Mechanta. Soupeř zhodnotil situaci a na 14 vzdal, což jsem radši nijak nekomentoval (měl dvě karty v ruce, já jednu).


Cítil jsem se celkem dobře a moc jsem chtěl ukázat, že dobře postavený balík může konkurovat i dobrým rérům. Poslední hra se však dost pokazila. Na ruce jsem měl jen 2/2 bestow dryádu a jejího kamaráda 2/3 merfolka. Soupeř vytvořil velkého 6/6 Favored Hoplita a jediný removal jsem měl Sea God´s Revenge (SGR). Oponentovi očividně nepřišly bytosti, nebo je z rozmaru nepřikládal. Já nechtěl na 19 životech hrát SGR bez board pozice (soupeři by spadla bestow bytost a měl dvě karty na ruce. V šestém kole jsem tak zahrál Oxe s tím, že příští kolo dostane SGR a s dvěma bestow (enchantment) bytostmi mu vše pomře. Soupeř tradičně dolízl Asphyxiate. řístí kolo jsem tak musel hrát SGR na jedinou bytost (scry zem dolů). Soupeř mě kousnul na 7 a přiložil Hoplita. Já dolízl první nonland od úvodní ruky: modrý Font.

Soupeř nevypadal, že by měl zabíjení, nicméně v první hře ukázal dost lítaček, proto jsem dal dryádu na Merfolka s tím, že je důležitější (s ohledem na situaci na stole jsem měl hrát bytosti obráceně). Soupeř svižně dolízl druhou Aspyxiate a rozjel se oběma. Hoplite mu umřel a sjel mě na 5 a nepřiložil bytost. Já tradičně lízl zem a zahrál a odpálil jsem font (Pin a země). Pin jsem na 2/2 vigilance hrát nechtěl vzhledem k tomu, že soupeř mi v minulé hře ukázal Orniarcha a spol. Soupeř zaútočil 2/2 vigilance, ta se vyměnila s dryádou a opět nepřiložil bytost. Já tradičně lízl již desátou zem. Koloběh se opakoval další dvě kola, kdy jsem konečně líznul 2/1 medvěda. Pan Prasátko mě celkem trumfnul s King Macarem. Na mě na vršku čekala země. Veškeré naděje navíc ukončil soupeřův Merchant a Scougemarka, co mi dali přesně za pět.

Po zápase jsem soupeři popřál hodně štěstí a ať udělá druhý den, cemuž příliš nevěnoval pozornost a hladil svou jednorožčí dečku. Já se vydal plakat ke své skupince. Nicméně jsem si na 7:2 pořád dost věřil.

Fall of the Hammer


Příští kolo jsem si sednul k soupeři nejspíš ze Španělska, kterého nepochopitelně přišly povzbudit i dva účastníci Tolarijské výpravy.

Soupeř hrál WR half crap half dobré (Favored Hoplite, Fall of the Hammer, Mogis's Warhound, bílý ordeal a WR bůh). V první hře jsem se dostal do situace, kdy měl soupeř ve hře boha a 2/1 a 2/3 bytost. Já měl 2/3 merfolka, na ruce dva ordealy, Sudden Storm, Oxe, Aspu a SGR. V zásadě jsem měl dvě možnosti, zahrát zelený ordeal, abych se s jistotou dostal na many a vytvořil si další velkou bytost, nebo hrát sudden storm, abych si udržel životy vysoko a našel zem na Aspu s tím, že když pak dolíznu šestou, dám SGR a pak Ox začne se dvěma ordealy pojídat bytosti. Když šestou nenajdu, dostane merfolk ordeal (případně pak dva) a budu i tak v pohodě. Soupeř navíc vypadal, že nemá další bytost. Dvě však z vršku zahrál v následujících kolech (bůh stále neožil).

Můj plán se zdál v pořádku, zahrál jsem SGR (soupeři zbyla 2/1 a neaktivní bůh). Soupeř příští kolo položil Favored Hoplita a menší ze dvou bytostí, co držel. Nechal si tak dvě many volné a já tušil trik. I tak jsem zahrál Oxe s tím, že to vypadá na reprisal a soupeř ho bude muset hrát na Aspu a obehrávat ho beztak nemůžu Všechny další triky kromě Titan's Strength Aspu nezabijí (Kdyby dal před Aspu dvě bytosti Hoplita dám jako druhou, protože si s heroicem preventuje damage). a soupeř tak mění dva za jedna mně zbyde Ox, 2/3 merfolk a dva ordealy, s kterými se dá dobře trikovat v následujícím kole.

Titan's Strength jsem nečekal i z toho důvodu, že soupeř by jinak zahrál větší bytost, která se příští kolo mohla vyrůst s monstrozitou. A bez bytosti z vršku by jeho bůh neožil (soupeř měl 5 man – nemohl tak pravděpodobně příští kolo zahrát 3/3 za 3R a další bytost).

Není nutné říkat, že karta, kterou soupeř našel na vršku (držel dvě karty, druhou by 3/3 giant za 3R) byla právě Titan's Strength. Aspa se tak v útoku rozbila o Hoplita a soupeř scryjnul dolů. Na vršku našel 5/2 za 2RR a bůh tak zázračně ožil a soupeř zaútočil. Já jsem další kolo udělal chybu, když jsem měl ordealem obléct 2/3 merfolka a poslat ho, ať se vymění, měnil Oxe za 5/2 s tím, že představuje nejvíce damage a bůh aspoň neožije. Tak jako tak s málo životy a RW bohem na stole jsem již neměl šanci.


Druhá hra byla podstatně kratší (chvíli jsem si pohrával s myšlenkou sidovat na RG, ale jelikož jsem začínal, tak jsem měl v plánu soupeře přehrát na kvalitu karet a RG sidovat až do třetí, kde on má boha a já mnohem lepší bytosti a nějaký removal a pár premiových startů ve forme jednodropu a ordealu). Bohužel jsem nechal dvě země a mana-jelena.

Soupeř začal Favored Hoplitem a dolíznul z vršku své jediné zabíjení ve formě Fall of the Hammer. Chvilku přemýšlel, jestli ho má použít, ale pak ho do jelena poslal. Já samožejmě vynechal pár landropů, soupeř přiložil bestow Mogis Warhound na Hoplita. Ještě jsem teoreticky mohl otočit situaci, ale potřeboval jsem škorpióna nebo Sudden Storm. Zahrál jsem 3/2 za GG. Soupeř ale před útokem zahrál pegasa, který zvedne humany do vzduchu (Hoplite je Human).

Měl jsem nejspíše v tu dobu podskočit i na 14 životech. Na ruce jsem měl 2/2 flying Nimbus Nayad. Chtěl jsem ale v útoku zabít pegasa a pak případně měnit dva za Hoplita (a umírat na trik). Soupeř ale příští kolo zahrál bílý ordeal na pegasa a zároveň s ním měl připravený i trik. Sudden Storm pořád nedorazil a ani Asp na mě nečekal, tak jsem se mohl těšit na nedělní výlet po Varšavě.

Drafting like a Pro?


Celkově jsem byl hodně zklamaný, jelikož jsem si po Vídni hodně věřil a balíček byl pěkný. Především jsme pak s Petrem Brožkem měli pocit, že opravdu rozumíme draftu a dost nás to odmění (v autě jsem rozvíjel teorii, že bych pře Ajani bral scryfish i moje oblíbené 3/2 prase – Saito pak ukázal, že byl na podobné vlně).

Podobně na tom byla drtivá většina výpravy. Mohli jsme se tak přidat k Danovi, u kterého propukla deprese naplno a plánoval založení týmu MTGsadness. Jediný, kdo se dostal do druhého dne, byl Petr Borůvka. Petr kolo po mně porazil pana Prasátka. Ten měl prý pár dalších pěkných kousků včetně Fabled Hera, které mi ještě neukázal. Trošku to v nás vyvolávalo vzpomínky na hráče, co si kdysi přinesl na GP vlastní balík. Rozhodčí nám nicméně vysvětlili, že i kdybychom se po hře dožadovali deckchecku a přišlo se na podvod, výsledek zápasu to již nezmění.

 

Tři zajímavé situace


GP obecně přineslo několik zajímavých situací pro rozhodčí.

1.

Jednu z nich jsem zažil v pátém kole já sám. Soupeř zbytečně investoval Glimpse the Sun God aby mě sjel na 6 životů, ale dostával se pod tlak (kdyby si trik ušetřil, mohl vyhrát). Ve hře měl 3/1, co s heroicem tapne bytost a 3/2 vanilku. Celou dobu komunikoval nonverbálně a na moje oznamování typu „draw“, „trigger“, „attack“ moc nereagoval. Já zahrál Oxe, řekl „trigger“ a dal ho soupeři přečíst (ve hře jsem měl dvě velké bytosti ověšené bestow, predevším 7/9 Pheres-Band Centaurs). Byl jsem zcela zatapovaný. Soupeř mi ho vrátil. Já ukázal na bytost a řekl „attack“ a zaútočil.

Čekal jsem, že mě soupeř zastaví a bude hrát trik, aby mi bytost tapnul. Oponent místo toho zůstal bez hnutí čtyři minuty sedět, až jsem se bál, jestli nemá mrtvici. Pro mě to bylo celkem dobré znamení, že přemýšlí, jak bude blokovat. Nakonec zahrál cílování se strivem, co rozdá +1/+1 žetony. Zacílil svoje dvě bytosti, načež si všimnul, co jeho heroic dělá a řekl, že tapuje mého Kentaura. Já mu odvětil, že ok, ale že Kentaur pořád útočí.

Soupeř se tvářil, že ho samozřejmě tapuje před deklarací. Na to jsem si zavolal judge a musel se odvolat k headjudgi. Když o tom zpětně přemýšlím, nejsem si jistý, jestli roli nehrálo, že Headjudge mluvila první se soupeřem (já během toho, co ji hledali, běžel na záchod). Každopádně verdikt byl takový, že soupeř dostal warning za slowplay a hra se vrátila do doby před deklarací, jelikož jsem neměl jasné potvrzení od soupeře, že můžu útočit.

Vzhledem k tomu, že soupeř nikdy nic nepotvrdil, ani při cílování heroicu neřekl, se chce vrátit před deklaraci, což byla až jeho poslední věta, cítil jsem se trochu podvedený. Celkem ale rozhodnutí rozhodčích chápu. Na konci mi nižší rozhodčí tvrdili, že situace by byla jiná, kdybych místo „Attack?“ řekl „May I attack?“. Tak jako soupeř nic nepotvrzoval celou hru.

Po hře se mi přiznal, že věděl, že to zkazil, ale musel to takto uhrát (hru jsem stejně vyhrál). Myslím si, že je spíše povinností bránícího se hráče oznamovat, že chce něco dělat před útokem, než aby bylo nutné nejprve deklarovat přechod z první hlavní (main) fáze do útoku a pak znovu oznamovat deklaraci attackerů. Rozhodčí na GP vždy zdůrazňují, že má hráč jasně deklarovat své akce, ale o reakci na deklaraci se již nikdo nestará.

Saito takto například řekl attack, tapnul bytost, vzal si tužku, načež mu došlo, že soupeř může po útoku použít Spear of Heliod a tak nějak pokýval hlavou, bytostí párkrát otočil a vrátil to zpět. Rozhodčí si nedovolil proti takovému jménu nic namítat, ačkoliv to bylo celkem jasné. K Saitovi se ještě dostanu.


 

2.

Další zajímavá situace byla druhý den na draftu, kdy se jeden hráč (Hráč A) dostával pod tlak a na ruce očividně neměl nic, co by mu pomáhalo. Ve hře měl jen 2/3 minotaura bez schopností. Soupeř (Hráč B) měl snad dvě bytosti a položil Athreose (BW boha), celý se tapnul a předal kolo. Hráč A si začal tak trošku povídat a malinko to vypadalo, že předal kolo.

Hráč B odtapl, líznul kartu (opět měl deklarovat „draw“) a Hráč A na něj okamžitě zavolal judge, že nepředal kolo. Bylo zcela očividné, že ho chce vykoupat na pravidla, neboť učebnicově rozhodčím převyprávěl, že nepředal kolo, soupeř si líznul kartu a ta se dotkla ostatních tak, že nebylo možné ji odlišit od dalších. Rozhodčí se však zachovali správně, nechali Hráče B dát na vrch náhodnou kartu a Hráč A mohl pokračovat ve hře.

Nejzajímavější na celé události bylo, že Hráč A to kolo nic nezahrál (připomínám, že jeho soupeř byl celou dobu zatapovaný a nemohl nic dělat). Myslím, že mu měli rozhodčí zkontrolovat ruku (kterou měl celou dobu položenou na stole), jelikož neměl nejspíše ani play pro toto kolo (v dalších kolech zahrál je pětimanové kouzlo a pak nic) a snažil se pouze vyhrát na pravidla podvodem. Myslím si, že si za to zasloužil minimálně gameloss.


 


3.


Poslední zajímavou situací GP byla Saitova hra. Jednak se stále snažím přijít na důvod proč v mirroru UW měnil svou 2/2 flying, co za inspired lízne kartu s 2/1 vigilance, flying na 17 životech (jeho soupeř minulé kolo nic nezahrál a měl ve hře ještě 1/1 sirenu). Saito neměl nic na ruce, ale v balíku měl dost věcí, co mu mohli pomoci. Takhle ho balík odměnil bestow Nimbus Nayad o kolo později, kterou nemohl nikam oblíknout. Hru pak prohrál.

V další jeho soupeř dělal dost nepochopitelné chyby a prohrál. V poslední Saito měl ve hře Daring Thief, co mění nonland, který určoval celou hru. Přidal k němu tapovacího mastifa a Thassa´s Emissary. Soupeř měl 3/2 kentaura, který byl díky Spear of Heliod 4/3. Saito celou dobu obehrával Exorciate (zabij taplou) a Divine Verdict (nemyslím, že by mu je soupeř ukázal v minulých hrách). Zároveň však tapoval kentaura na 20 životech místo aby na konci vyměnil Spear za Emisaře, kterého později případně mohl měnit za 0/3 starfish nebo jakoukoliv bytost.

Myslím si, že Spear je v tomto matchupu zásadní. Saito měl v balíku jen jedno boření enchantmenů a na 20 životech není ani jeden soupeř schopný žezlo přetlačit sebevražednými útoky (Saito s Tromokratisem tedy možná :) ). Díky tomu soupeř zahrál Evangel of Heliod, který přinesl pět 2/2 vojáků. Saito, který celou dobu Verdict obcházel, jím tak příští kolo dostal a přišel o Daring thiefa. Soupeř mezitím položil vlastní scryfish. Okolo stojící čeští pozorovatelé už předesílali jeho skvělou práci s ní, kdy vždy scryjnul a nechal na vršku něco naprosto irelevantního (jako třeba Harvestguard Alseids v situaci, kdy potřeboval vyhrát do peněz, a ještě je zahrál po útoku)


Saito celou dobu hrál neskutečně pomalu, ačkoliv měl například pouze jednu kartu v ruce. Rozhodčí stál u stolu a nic mu nikdy neřekl. Když bylo pět minut do konce, oba hráči zařadili místo jedničky pětku rychlost. Saito ale neměl čím tlačit (přes Spear ani nemohl) a soupeř scryoval nesmysly. Saito si ale popoháněním v posledních třech minutách svého soupeře pěkně připravil, a když si na vršek nascryoval druhého mastifa v posledním nastaveném, tak suše soupeři řekl, ať mu vzdá, že remíza je k ničemu a s dvěma mastify by vyhrál (oba měly cca 15 životů).

Petr Brožek správně podotknul, že by to Saito soupeři řekl, ať by si na vršek dal cokoliv. Soupeř to nejprve odmítl, ale už se sám dostal pod takový tlak, že nakonec přepsal výsledek na 2:1 pro Saita, aniž by přemýšlel, protože chtěl žít ten moment, kdy on legendárně vzdá Saitovi. Pro jistotu a klid duše jsme se dívali na závěrečné pořadí. Remíza by oběma bohatě stačila na peníze, takhle je bral jen Saito. Zato měl o PT bod navíc.

 


 

Neděle


V neděli jsme si prošli krásnou Varšavu a nálada se mi hned zpravila. Jedinou vadou na kráse bylo, že si na mě cestou zpátky počíhal officer Radar, jelikož se mi podařilo nevěnovat pozornost značkám a kamarád TOMTOM byl pořád přesvědčen o tom, že jsem na poli, kde radary nejsou.

O Varšavě jako takové zřejmě napíše víc Honza Brožek, který ji díky zpoždění vlaku v sobotu poznal důvěrněji (spolu s depem v Bohumíně). O draftu druhého dne by se zase měl rozepsat Petr Borůvka. Těm, kdo měli tu sílu dočíst až sem, děkuji.



Jakub



 

 
na začátek