Konstrukce vlastního balíku (na WMCQ)

Jakub Bakule se s vámi podělí o své zkušenosti z testingu na první WMCQ, o stavbu balíku, který s Petrem Brožkem hráli a zamyslí se nad tím, jak je vůbec reálné s vlastním balíkem uspět, když je formát jasně definovaný.

Ti z nás, co prožili své magicové mládí v době, kdy ještě internet nebyl tak dostupný a magicová komunita v rámci něho tak rozšířená, si občas postesknou po starých časech. Mnoho hráčů tehdy vytvářelo své vlastní balíky a prostor pro kreativitu byl mnohem větší. Nejinak jsem na tom byl já (spolu s Petrem Brožkem) před WMCQ v Praze.

Tento článek je především o tom, zda je v dnešní době vůbec reálné připravit vlastní balík na takto velký turnaj. Tomu se však věnuje až druhá část. V první části článku najdete konstrukci mono-green devotion, se kterou jsme na turnaj nakonec jeli.

Cyclonic RiftMono-green devotion (se splashí na modrou) jsme oba hráli již delší dobu. Na turnaj jsme chtěli zkusit nové karty z M15 a zjistit, jak si stojí proti top balíkům (monoU, GW agro, BW midrange, mono-black a UW control, Rabble-red matchup už jsme znali a řešili v sidu). Původní devotion s Eidolon of Blossoms nám přišlo příliš pomalé, tak jsme zkusili zařadit nové karty z M15.

Nissa byla samozřejmostí a Genesis Hydra představovala další kartu zaměřenou proti kontrolům a midrange. Naopak Hornet Queen se v podobným balících sem tam hrála v jedné kopii. Po testingu jsme ji, trochu přehnaně, zařadili čtyřikrát jako kartu, která má potenciál breaknout formát.

Zastaví GW i Rabble-Red (pokud nemá Legion Loyalistu) a pro BW midrange představovala podobný problém. Současně Královna velmi pěkně spolupracuje s Garrukem, kdy je možné ji přes něj seslat o kolo dříve a ona naopak Garruka posléze chrání.

Hornet Queen  Genesis Hydra  Nissa, Worldwaker

Balík jsme testovali tři dny v kuse a různě upravovali počty jednotlivých karet. Ve výsledku měl balík porážet fritky a midrange. Slušný matchup mělo být díky queeně i GW (Petr navíc hrál jednoho Prophet of Kruphix, který umožňuje dotáhnout zápasy proti bytůstkovým balíkům, kde jsme pozadu, já hrál jednoho Coursera of Kruphix, který naopak znamenal větší stabilitu a další cíl pro Genesis Hydru za 4).

 Naopak výsledek s UW byl natolik děsivý, že jsem nakonec do sidu zařadili i dvakrát Jace, jako plán C (s tím, že většina UW bude hrát wincondice a ne Elixir of Immortality). Jace mohla nezrušitelně vytočit Genesis Hydra a Detention Sphere mohl vrátit Cyclonic Rift nebo zrušit Negate.

Toliko teorie.

Jako hlavní problém se na turnaji ukázalo, že jsme vytvořili hybrid mezi klasickou devotion a něčím na půl cesty k rampě.


4 Polukranos, World Eater
1 Courser of Kruphix
4 Elvish Mystic
4 Sylvan Caryatid
4 Burning-Tree Emissary
3 Voyaging Satyr
1 Kiora's Follower
4 Genesis Hydra
4 Hornet Queen
2 Nissa, Worldwaker
4 Garruk, Caller of Beasts
2 Cyclonic Rift
3 Yavimaya Coast
4 Nykthos, Shrine to Nyx
4 Breeding Pool
4 Temple of Mystery
8 Forest

sideboard
2 Jace, Memory Adept
3 Setessan Tactics
4 Nylea's Disciple
3 Miscutter Hydra
1 Cyclonic Rift
2 Negate

 

Problémy konstrukce

Jako první problém se ukázalo zařazení pouze 23 zemí. Krom jednoho opačného manafloodu jsem všechny hry prohrával na jednu chybějící zem. Zároveň proti kontrolu a Jund-midrange zákonitě balík musí čelit alespoň jednomu hromadnému ničení a pokud mu po zabití manovačů zůstanou pouze 3 země, je v problémech, ze kterých už se nedostane.

Dalším chybou byl fakt, že Genesis Hydra měla za 6 man pouze 4 relevantní cíle – Polukrana. Z výtečné karty se tak stala většinou naprosto průměrnou..Přidání Kiory už nebylo možné kvůli Garrukovi, který už tak dost otřesně spolupracoval s Nissou, se kterou chcete v 99 % případů tvořit 4/4 bytosti v každém kole.

Burning-Tree Emissary byl dost špatný i v testingu, ale kvůli devotion musel v mainu zůstat. Problém byl, že balík fakticky už nebyl devotion a Emissaře jsme tak vlastně vždy sidovali ven (proti kontrolům, Jundu, GW aggru i MonoU moc nedělá).

Balíček byl nestabilní, ale ukázalo se, že fritku i Jund by měl porážet.

Obecně se ukázaly dva směry, kterými se vydat. Jde víceméně o to, které planeswalkery chcete hrát. Garruk prostě s Nissou nespolupracuje. Je tedy možné hrát klasické devotion a využít sílu Garruka v balíku se samými bytostmi, nebo RG planeswalkers s Xenagos, the Reveler a Nissou, kde rampíte do těchto dvou planeswalkerů (případně Polukrana) a jako bonus se přidá Genesis Hydra, která má již alespoň 11 relevantních cílů za 4 (4 Polukranos, 4 Xenagos, the Reveler, 2 Courser of Kruphix, 1 Nylea, God of the Hunt).

Problémy testingu


Mnohem důležitějším poučením bylo, jak strašlivě těžké je připravit si vlastní balík na takto velký turnaj. Ve dvou lidech je i týden velice málo.

Jako zásadní problém také vidím, že místo poučení se ze špatně zvolené play či strategie máte tendenci balík měnit, aby vyhovoval jednotlivým matchupům (viz 4 Hornet Queen proti GW aggru).

Navíc, jelikož se jedná o vaše milované dítko, tak máte tendenci omlouvat chybně postavený balík jako smůlu atp. (tzv. kognitivní disonance).

Současně odehrajete velice malý vzorek her proti jednotlivým balíkům a to navíc často proti někomu, kdo není s top balíky dostatečně sžitý (tj. nemá s nimi nahráno a nemusí tak hrát úplně korektně). V prostředí Pardubice se ještě přidává malá konkurence, ačkoliv na tak malé město je zde vysoká hráčská kvalita.


Je jasné, že příprava na turnaj při konstrukci vlastního balíku zabere dvojnásobek času, často však s polovičním efektem.


 

Jak na současný formát?

Podstatná je také současná rozmanitost formátu Standard. Snaha breaknout formát, který je takto rozmanitý je téměř zbytečná. Obecně princip balíčku, který poráží vše, se objevuje zřídka a prakticky vždy se jedná o kombo (vyjma např. affinity).

Většina profesionálních hráčů hraje neustále podobný balíček, ale zato naprosto precizně. Jedinou výhodou vlastního balíku je fakt, že soupeř nemusí vědět, jak proti němu hrát. Nicméně prakticky každý balík na dvojce má svůj plán a jediné, co soupeře může fatálně zaskočit je (v případě našeho balíku) Cyclonic Rift.

Je nutné se tak smířit s faktem, že v současné době jasně definovaného formátu již konstrukce vlastního balíku patří hlavně do casual (nebo alespoň méně competitive) hraní, či do velkých magicových týmů kvalitních hráčů, kteří jsou ochotní tomu věnovat velké množství času.

Je otázkou, zda chcete věnovat dva ze tří pokusů na WMCQ betatestování vlastního balíku, nebo klasické přípravě. Respektive zda chcete vyhrávat, nebo občas zabodovat s vlastním balíkem.

 

Jakub Bakule

 

 
na začátek