Level UP? aneb Cesta hráče v praxi

Roman Vejdělek se vydal na cestu za svým cílem zúčastnit se PT. První krok se mu konečně podařil, když vyhrál víkendové PPTQ. Jaká byla cesta k vítězství, jaké 3 pilíře vidí jako nejdůležitější pro zlepšení své hry a jak mu pomohl ebook Cesta hráče se dozvíte v článku.

Většinou se snažím, aby mé články byly zábavné a aspoň lehce humorné :-) Moje aktuální nastavení na Magic je však v režimu „serious“ a tomu bude odpovídat i pojetí článku :-) Několik posledních měsíců na sobě cítím růst, ke kterému mi značně dopomohl ebook Cesta hráče od Petra Brožka. Rád bych tedy střelil i pár perel, které se mi daří aplikovat v praxi a třeba Vás i namotivovat k jeho přečtení.

 

 První, co jsem si ihned po přečtení ebooku srovnal v hlavě, jsou mé cíle v MTG.

Můj aktuální cíl je dostat se z „local card shark“ na „I was at Pro Tour“.

Jeden pro point se mi už podařilo ulovit na minulém GP Praha, tak doufám, že budou následovat další. Poslední měsíc trénuji tvrdě na Legacy, abych na GP Praha uhrál alespoň 7:2 první den. Musím říct, že je to z mého pohledu asi nejvíce skill intensive formát a proniknout opravdu až na dřeň je pro mě fuška. Když už jsme u té dřeně, tak mám pocit, že jsem na ni na aktuálním Standardu nejspíš narazil. Tuším, co se děje, jak hrát, sideboardovat atd. Stálo mě to ale 2 PPTQ a hodiny na onlinu než jsem na to přišel. (odladění balíku a naučit se hlavně „správně a přesně“ hrát).

Moje statistika za rok 2016 je účast na 7 PPTQ.

3x jsem se nedostal do topky,

3x ano (jednou top4),

a poslední v Kolíně jsem naštěstí už vyhrál.

Na minulém a předminulém PPTQ jsem se sice do top8 nedostal, ale měl jsem pocit, který mi dal ebook, že jsem pro to udělal maximum.

Proto si v úvodu troufnu tvrdit něco o pocitu osobního růstu v MTG. Dřív jsem byl zaměřen pouze na výsledek – vyhrát a umístit se na daném turnaji co nejvýše. Dnes to chci také, ale důležitější je pro mě cesta a hlavně hrát.

 

Začal jsem vnímat obrovský rozdíl mezi tím hrát dobře Magic a vyhrávat v Magicu.

 

Nebudu popisovat jednotlivé hry z PPTQ, ale 3 základní „pilíře“, které jsem se za posledních pár měsíců naučil aplikovat v praxi.

 

I. Pilíř - Dělat věci vědomě.

Aktuálně hraji GW Tokens upravené po svém. Poslední GP vyhrála Levyho/Dezaniho verze s Chandrami, ale zatím je neuvažuji přidat.

Balík má v zásadě 4 strategie jak vyhrát.

1)      Beatdown

2)      Planeswalkeři

3)      Secure the Wastes + Westvale Abbey

4)      Avacynka (wrata s lightning boltem na nožičkách) - čti Avakynka;)

Vemte klasický build tokenů s tím, že moje volby karet jsou:

-4 Oath of Nissa: Možná mě budete pranýřovat, ale fakt nehraji ani jeden. Testoval jsem je, vyhodil, opět přidal a takto několikrát dokola asi měsíc. Závěr pro mě a můj styl hraní byl NOT. Většinou jsem šel stejně pro zemi. Ale já chci dávat zemi každé kolo až třeba do 8-9 zemí. Pastí může být, že na 4-5 zemích jdete pro bytost nebo PW. Navíc si kolikrát odemelu klíčové karty dolů (Secure, zabíjení, druhého PW..), což se mi několikrát vymstilo. Místo Oathu hraji 3x Den protector + 26 zemi.

Protector dělá to samé co Oath, akorát z jiné zóny (z hrobu). A většinu klíčových her mi na turnaji vyhrál on. Viz. Píseň „Když dva (protektoři) se rádi mají, tak v lednu je jak v máji“.  26. země je skvělá, protože balík umí využít opravdu hodně many: Hangarback Walker (ty hraji v základu 3 kvůli Reflector Magům a Displacerům, +1 v SB), Secure the Wastes, Sylvan Advocate, + vždy mám ready manu na Avacyn/Tragic Arrogance, když je potřeba.

Dále pak miluji 2x Qurantine field (v SB) a další synergie. V základu jsou i 2x Lumbholt Pacifisti a celkem 7x removalů a 3x Secure the Wastes +3x Abbey. Shrnuto a podrženo oslabil jsem plán č. 2 a výrazně posílil plány č. 1+ 3. Avacynky jsou furt 4 :-) + několik vychytávek v sb.

Ebook mě naučil dělat věci vědomě a s cílem. Ne jen náhodně měnit karty, nebo náhodně karty plácat na stůl ;)

 

II. Pilíř - Práce s psychikou

Pokud bych měl říct jednu hlavní věc, kterou mi dala Cesta hráče, tak to bude psychické vyklidnění. Už jen přečtení mě obrovsky namotivovalo a uklidnilo.  Každý, i Pro hráč, řeší to samé (zejména všudypřítomný element náhody).

Smůla, ač to slovo zásadně nepoužívám je občas krutá a psychicky náročná. Představte si, jak by se Vám hrál turnaj (hraje se na 5 kol) po začátku:

První hru prohrajete s výrazně mladším hráčem s Humany na to, že 2 ze 3 her nepřijde 4 zem. A cítíte lehký posměch od publika :-) Na konci kola, když jako Vulkánec vstřebáváte emoce, tak se na Vás jako divocí supi slítnou diváci, protože přijde rozhodčí, že je problém s decklistem :-) Úplně jsem cítil tu radost některých supů, že tě "smoštil prcek", co tě mohl zabít o 3 kola dříve a že asi dostanu ještě gameloss do dalšího kola:-) Ten jsem dostal, protože jsem neměl zapsané 2 karty v SB.

Minulé PPTQ jsem měl gameloss, že jsem neodsajdoval 1 kartu. A to jsem nikdy Gameloss za decklist nedostal. Je to úplně jak scénka z Červenýho trpaslíka:

RIMMER: Ale černá díra je zbytek po zhroucení hvězdy! Je milióny mil široká, je obrovská! Proč jsi nic neviděla na monitoru?

HOLLY: Víš, s černou dírou se to má tak, že jejím určujícím rysem je černá barva. A s vesmírem se to má tak, že barva vesmíru, základní barva vesmíru, je černá. Tak jak ji mám asi vidět?

RIMMER: A je jich pět. Jak můžeme být obklíčeni pěti dírami?

HOLLY: No, tak už to ve vesmíru chodí. Jsme v něm tři miliony let a ani o jednu nezakopneme a pak se jich najednou objeví pět. S tím nic nenaděláš.

A to samé platí evidentě i pro gamelossy :-)

Takže jsem seděl u 2. kola proti Vaškovi Kronusovi  s 0:1 a s prohoru do prvního s vědomím, že musím vyhrát obě hry. Ještě před pár měsíci by mě to totálně zlomilo. Ten tlak by byl tak obrovský, že bych asi dělal chyby z tiltu. Naštěstí jsem se naučil díky Cestě hráče aspoň 50% steamu vypustit. Opravdu jen přečtením a hlavně přemýšlením o přečtených věcech. To se fakt může stát i libovolnému PROs. Obě hry jsem naštěstí vyhrál.

Vytvořil jsem si interní checklist a soustředím se na věci, které mohu ovlivnit. V zásadě to vypadá asi takto:

Vyhodnotil jsem správně mulligan?

Kolik jsem udělal chyb? (analyzovat i vyhrané hry)

Vybral jsem v klíčových situacích tu správnou linii hry?  

Sideboardoval jsem správně na draw/play?

Pokud mi většina vyjde OK. Jsem v relativním klidu a nestartuji. ČLOVĚK OBČAS UDĚLÁ KRAVINU, ALE MUSÍ SI UMĚT ODPUSTIT. V tom se Magic podobá golfu – hrajete proti sobě (své hlavě) a když špatně odpálíte jeden míček, tak je potřeba to hodit za hlavu a nepřemýšlet nad tím u odpalu míčku dalšího. Zvýší nebo sníží mi to šance na výhru?

Dále jsem se naučil nezabývat se věcmi, které nemohu ovlivnit: věk soupeře, že jsem nevyhrál hod kostkou a že i po mulliganu do 5 a 6 karet už nedošly další země... Spíš jsem se ptal, jestli jsem třeba neudělal chybu v konstrukci decku? Ne, 26 zemí je dost, tak buď klidu, to se prostě v Magicu stává. Navíc Filip hrál relativně dobře, tak proč mu to nedopřát, že? Magic nefunguje tak, že si zasloužím automaticky vyhrát, protože jsem starší.

Většinou ale bývá spravedlivý a zkušenější hráč porazí méně zkušeného, ale není to automaticky!!

 

III. Pilíř – Like a Berdych, hraj naplno a jdi do rizika, když to OPRAVDU chceš

V sobotu jsem se díval chvíli na Tomáše Berdycha, jak hraje tenisový turnaj. Obrovsky mě inspiroval, když na jeho podání za stavu 0:40 měl soupeř 3 breakbally. Jak to zvládne? Jako fanoušek jsem se zalekl a říkal si v duchu: „Tomáši teď hraj opatrně, ať to nezkazíš. Počkej si na jeho chybu…“ Co udělal Berdych? Přesný opak! Začal dávat velmi riskantní míče plnou silou na lajnu. A vyhrál výměnu 45:40. Zůstal jsem u telky s otevřenou pusou a říkal si. To chci taky!!

Dostal jsem se až na výsledek 3:1 a před pátým kolem byla situace taková, že do top 4 měli první tři hráči dle standingů jistotu postupu (Dan, Pavel a pan Štětka?), když si dají remízu. Já byl 4. a kdybych si dal remízu tak bych musel doufat, že 7 bodový Tomáš Faktor prohraje a já proklouznu do top 4 na pomocné.

Dlouho jsem o remíze uvažoval. Ale nakonec jsem se rozhodl hrát, protože jsem chtěl mít osud ve svých rukách i za cenu toho, že nepostoupím (což by se v případě prohry stalo – měl jsem strašné pomocné). Navíc jsem měl před sebou vizi, že by to byla první TOPka, kde bych začínal. A to jsem chtěl. Šel jsem do toho a zvítězil 2:0 nad Danem Papežem.

Po základní části jsem tedy postupoval z 1. místa s 12boostery v kapse, což mě překvapilo, protože jsem byl tak soustředěný na cíl - RPTQ, že jsem s nějakými boostry ani nepočítal. Ty byly úplně vedlejší.

Ten pocit, když v klíčových zápasech začínáte, je k nezaplacení. Pavla Tvrzníka jsem udolal bez nějaké velké křeče hlavně díky párečku zamilovaných Den Protectorů, co se vzájemně točili jak káči v máji.

Měl před sebou finále. Dan ještě dohrával svůj zápas. Scoutnul jsem ještě pro jistotu oba decky a šel si oběhnout blok cca 500m, abych si vyčistil hlavu. Možná to je úsměvné, ale pomáhá mi střídat duševní a fyzickou námahu. Navíc spálím přebytečný adrenalin, kterým je člověk z posledních kol napumpován. Selfmanagement pro mě obsahuje i správnou stravu, kdy si dát kafe na nakopnutí atd. a kdy alkohol jako brzdu :-) Když jdu hrát Magic na turnaj, nikdy si nedávám pivo, i když na něj mám moc chuť :-)