PTQ Portland v Ostravě - top8 report

Tým Tolarie vyrazil na PTQ konané 29.3. v Ostravě. Petr Brožek přináší report z top8.

Minulý víkend se konala v Ostravě další velká limited akce – PTQ Portland. Vzhledem k tomu, že jsem se ve Vídni nekvalifikoval na Pro Tour a můžu/musím tak hrát PTQ, rozhodl jsem se příležitosti využít. Navíc začínám limited přicházet na chuť a v současném formátu si celkem věřím a mám v něm už dost zkušeností, tak jsem si říkal, že by byla škoda je nezužitkovat. Důležitým faktorem pro rozhodování bylo i to, že na PTQ chtěl jet Roman a Honza z týmu a přišlo mi hloupé, nechat je jet jen ve dvou:-) Plány trochu zkřížilo to, že jsme se na turnaj nemohli dostat včas, pokud bysme nejeli vlakem ve dvě ráno nebo už v pátek nebo si nepřiplatili za sleep in registraci, která umožňovala přijet až na stavbu decku o 45 minut po startu turnaje. První dvě možnosti jsem zavrhl hned, jelikož kvalifikace na PT momentálně není mou nejvyšší prioritou a tudíž takový hardcore grinder být nechci a druhá už nebyla možná, jelikož sleep in registrace skončila před týdnem.. Naštěstí se zaangažoval Roman a s pořadatelem domluvil dodatečnou možnost sleep in registrace (díky doposud menšímu počtu předregistrovaných to nebyla potíž) – děkuji Romanovi i pořádajícímu klubu Black Lotus – a Honza zamluvil lístky na vlak vyjíždějící v přijatelných 6:45, takže naší účasti nic nebránilo.

 

Cesta proběhla velmi komfortně v našem oblíbeném Regio Jetu aneb "nasnídej se až ve vlaku" a příchodem na velmi komfortní sajtu jsme stanovili počet účastníků turnaje na 72. Výhodou sleep in registrace bylo to, že jsme se nemuseli účastnit sepisování a přeposílání sealed poolů, ale dostali jsme je už sepsané od rozhodčích a mohli začít rovnou stavět balíky. Pokračoval tak komplet servis, který jsme měli už od odjezdu z Pardubice a den vypadal velmi příjemně. Tím víc, že jsem dostal moc pěkný pool na stavbu.

 

Už při kontrole sepsaných karet mi bylo jasné, že budu nejspíš hrát bílou. To mě potěšilo, jelikož bílé balíky považuji za vůbec nejsilnější v Theros limited. Theros je poměrně svižný formát a často v něm jde o to, vyrobit jednu velkou bytost, na kterou se pak těžko hledají odpovědi, jelikož removal je v Therosu pomalý nebo situační. K tomu slouží schopnosti bestow a heroic. A bílá má velmi dobrý přístup k obojímu už na commonovém slotu. Ve hrách je důležitým prvkem to, že se nedá moc výhodně blokovat (buďto to vůbec výhodně nejde nebo je to riskatní) a hra je často jen race, k čemuž je bílá dobře vybavena díky lifegainu, evasion a vigilance (opět vše už na commonovém slotu). Vzhledem k popsanému je velmi dobrá i modrá, jelikož má nejlepší removal ve formě vracení do ruky, který se dokáže zbavit jakkoli velké bytosti. A že je to jen na kolo, vůbec nevadí, jelikož hry jsou často o tempu a vrácení z bytosti shodí všechny bestow aury. Skvělý je taky Sudden Storm a tapování vůbec, jelikož se neptá na to, jak je soupeřova bytost velká.

 

S ohledem na řečené tak ideálně chci mít v sealed decku buďto hodně agresivní bílý balík nebo chci hrát modrou. Njelépe pak samozřejmě aresivní bílo modrý balík. Pokud bych měl říci mé nejoblíbenější archetypy, tak to je Wu, UG, Wr, UB. Tyto kombinace jsou podle mě na už commonovém slotu nejlépe vybaveny na to, porazit soupeřovi bomby jakékoli rarity.

 

Při bližším prozkoumání poolu bylo jasné, že můj balík bude mít bílý základ. Dobré heroic bytosti, dobrá křivka, God's Willing (veledůležitý trik, bílé balíky bez alespoň jedné kopie jsou o poznání slabší). Jen jsem měl málo cílování bytostí, což měla dodat druhá barva. Ještě bych se chtěl zastavit u Brimaze, který mi přijde mírně přeceňovaný. Mě osobně přijde jako trochu horší verze Wingsteed Ridera. Přijde mi, že při hodnocení se lidé moc nechají unést tím, že Brimaz je mythic a nejdražší karta edice, sám o sobě je silný a nemají s ním nahráno. Jeho produkce tokenů je však skoro vždy irelevatní a po prvním zacílení je do útoku lepší Wingsteed Rider kvůli flyingu a při druhém a dalším zacílení Rider ještě nabírá na síle. Brimaz je samozřejmě lepší do obrany, ale to není to, co byste chtěli dělat. Navíc absence evasion znamená, že se vymění s commonovým černým a zeleným deathtouchem a nedokáže se vyhnout Asphyxiate. Důležité je pamatovat na to, že v Therosu jsou cennější synergie než samostatně silné karty. Určitě ale nechci říct, že Brimaz není dobrá karta, ale spíše, že Wingsteed Rider je jedna z nejlěpších karet celého bloku.

 

 

V pravém sloupci jsou karty, které hrát nechci. Za zmínku stojí jen Hold the Bay, kterou bych hrál při kritickém nedostatku cílování. Sedmimanová lítačka je až příliš pomalá a v bílém agresivním balíku bych ji nehrál nikdy. Revoke je dobrá sideboardovka, ale v základu ji v agresivním balíku nechci, tam by dle mně nemělo být nic jiné než zabíjení a heroic enablery.

 

Z ostatních barev jsem rychle vyřadil zelenou, jelikož poskytovala jen jeden spouštěč heroicu a jindy skvělé karty jako Voyaging Satyr a Nessian Asp nespolupracovaly s myšlenku bílého balíku. Potom jsem se podíval do modré, kde sice byly kvalitní heroic enablery: Helix, Crypsis, Ordeal, Stratus Walk, ale zbytek karet (krom Hypnotisty) byl spíše defensivně laděný. Každopádně jsem si pamatoval, že modrou můžu sidovat proti hyperagresivním balíkům.

 

 

Černá měla 3 cantripové heroic enablery a další cílování i pomalý removal, ale celkově mi power level ani synergie s bílou nepřišely příliš vysoké.

 

 

Nakonec jsem si nechal červenou, která poskytovala dostatek cílování a další heroic bytost (Labyrinth Champion), která sice není nijak extra (tedy ne tolik, jak by se mohlo zdát), ale s myšlenkou balíku spolupracuje dobře. Akroan Crusader mi přijde špatnej, když mám dost lepších heroiců a mám dominantní barvu bílou. Archetyp jsem hrát nechtěl, jelikož je přes dvě červené a počítal jsem maximálně se 7 červenými zdroji. Bolt jsem naopak zařadit chtěl, protože je na rozdíl od archetypa dobrý i v late game.

 

 

Můj balík nakonec vypadal dost svižně a stabilně. Upřednostnil jsem levnější karty, před dražšími a snažil jsem se vyhnout více červeným manám v manacostu. Souhlasím s názorem (říkal ho Matt Costa na jendom GP), že balík v Theros limited by měl mít manabase ideálně 10:7 nebo 11:6 ve prospěch dominantní barvy. Z dominantní barvy pak má být většina bytostí, jelikož je chcete dávat po křivce. Toto můžu potvrdit z vlastní zkušenosti, kdy třeba na GP Vídeň jsem hrál nejdřív v heavy white balíku země 10:6, ale vždy jsem sidoval dovnitř jednu pláň místo ostrovu, jelikož jsem nemohl efektivně hrát bez dvou bílých.

Chvíli jsem se i rozmýšlel, zda nehrát pouze 16 zemí, což by vzhledem ke křivce stačilo. Ale chtěl jsem hrát 11 plání, kvůli náročným WW manacostům a na druhou stranu jsem potřeboval rychle i červenou na triky a bestow, takže minimálně 6 zdrojů. Navíc jsem vycházel z toho, že balík mám nadprůměrný a do late game mám nějaké mana sinky a radši ho budu mít manově stabilnější, než zbytečně prohrávat na mana/color screw.

 

 

 

Honza s Romanem hráli shodně GW tlačák, s tím, že Honza splashoval modrou na Sea God's Revenge a Chiméru. Oběma ale ke spokojenosti chybělo pár karet, takže bylo jasné, že budou muset mít dost štěstí, aby ze 7 kol uhráli alespoň 5 vítězství a jednu remízu do top8. Já jsem si se svým deckem na top8 věřil celkem dost.

 

Turnaj samotný probíhal po organizační stránce velmi hladce. Kola byla plynulá, k čemuž možná přispěl i fakt, že rozhodčí nadstandardně hlídali slow play. Tento přístup považuji za správný a za dobrý pro Magic jako takový, jelikož je utrpení hrát proti nadměrně pomalým hráčům a stejně tak jsou muka se na takový zápas dívat. Zastávám názor, že není až tak těžké udělat dobré herní rozhodnutí (na to po nějakém čase přijde hodně lidí), ale je těžké udělat dobré rozhodnutí rychle. To odměňuje hráče, kteří mají ve hře od začátku plán a přemýšlí o svém tahu už během soupeřova kola. Takovýto způsob uvaování je určitě ku prospěchu a když k tomu bude motivovat i popohánění rozhodčích, tím líp pro všechny.

 

V zápasech v základní části se neudálo nic zásadního, takže jednotlivé hry popisovat nebudu. Balík chodil jak měl a když se trochu zadrhl, přišlo to hůř soupeřům. Jediný moment, které chci vypíchnout je ten ze čtvrtého kola, kdy jsem hrál třetí hru proti Lubošovi Lauerovi s UG.

 

Začínal jsem a na svou první play - turn 3 Brimaze - jsem dostal Stymied Hopes. Tato situace mi přišla hodně zajímavá a hodná rozebrání. Na jednu stranu se může zdát, že to byl od Luboše skvělý plán, mít v balíku tohle rušení. Což může podpořit fakt, že zrušenou kartou byl zrovna Brimaz. Uvažování, které za zanecháním téhle karty v balíku vidím je to, že pokud máte málo dvojdropů, přidáte si do balíku tuhle věc, jelikož si nemůžete dovolit hrát až od třetího kola. pokud na draw začnete proti Borosu až ve třetím kole, může být pozdě a víte, že v lategame můžete vyhrát i s tímhle „mulliganem“.

Na druhou stranu se může zdát jako naprostý nesmysl, mít proti Borosu v balíku takovou kartu. V normální hře si totiž nemůžete dovolit čekat s otevřenou manou a mít v balíku kouzlo, které skoro nikdy nefunguje. Boros většinou hraje vše s otevřenou manou na trik a dost často je opatrnej i v bestowování do otevřené modré many. Navíc, pokud máte na ruce dvojdrop akceleraci a tohle, tak co ve druhém kole uděláte?

 

Pohled na tuto situaci může mít svá úskalí. První v tom, že hráče se Stymied Hopes může nabýt dojmu, že to byla next level play, jelikož byla konstelace zrovna taková, že trefil Brimaze a může získat přehnané očekávání od této karty a jejího sideboardování v budoucích situacích.

 

Pro hráče Borosu pak to, že se může lehko dostat na tilt, když se mu tohle stane a považuje Stymied Hopes za špatnou kartu. Může pak během hry dělat zbatečně chybná rozhodnutí a v budoucnu může dokonce zbytečně obehrávat Stymied Hopes.

 

Osobně nevím, co si o této situaci myslet a nejdůležitější je podle mně ji nehodnotit vůbec emocionálně. Tahle karta má každopádně jeden z největších tilt potenciálů v edici.

 

Osobně bych Stymied Hopes nikdy neobehrával, jelikož se většinou do balíku nevejde a sideboarduje se proti agresivním balíkům velmi zřídka. Ale osobně mám vždy při soupeřových dvou odtaplých manách trochu podezření a říkám si, že jestli tím teď dostanu, bude to strašný:-) Sám jsem se tiltu vyhnul tím, že jsem zvážil, proč to tam Luboš asi měl a situaci jsem dál emociálně nehodnotil. Každopádně byl Brimaz stejně vějička, jelikož jsem ho tam poslal radši než Wingsteed Ridera, kterého jsem hrál v dalším kole:-)

 

Hru jsem později vyhrál ve velmi těsné koncovce, kde byla situace jen o tom, kdo si dřív dolízne cílování své bytosti. Tím jsem se dostal na 4:0 a věděl, že výhra v jednom z následujících zápasů (a pak remíza) mi zajistí top8.

Následující hru jsem prohrál proti UG Arnošta Žídka, kdy jsem v první hře hrál v jeden moment až příliš agresivně a damage race těsně prohrál. Hra mimochodem ukázala, že Brimaz není žádné terno, když má soupeř 2/4 a 2/2 bytost...

V šestém kole se mi podařilo těsně porazit BG a remíza v posledním kole mi pojistila top8. Balík splnil očekávání a donesl mě k top8 draftu. Honza s Romanem už dvě kola před koncem dropli a šli si spravit chuť na sideevent draftu.

 

Co se týče jednotlivých karet a ne/naplnění mých očekávání

  • Často jsem sidoval pryč dvojdropy, co musí pořád útočit. Stávalo se, že soupeř měl dobrou obranu a já jsem nechtěl plýtvat triky na tyhle dva borce v yájmu jejich přežití, ale radši jsem si je chtěl šetřit na důležitější bytosti s heroicem.
  • Brimaz – ve všech hrách ten den by byl místo něj lepší Wingsteed Rider nebo by v dané situaci fungovali oba stejně.
  • Archetyp of Courage – trochu mě zklamal, jelikož by se soupeř stejně do výměn v combatu moc pouštět nechtěl. Zářil však v kombinaci s Brimazem, přes kterého se pak těžko procházelo.
  • Jen jednou jsem sideboardoval druhou barvu – proti agresivnímu RW jsem sidoval obranné modré karty namísto červené.
  • Mortal's Ardor – potěšil mě vždycky, když jsem ho zahrál, jelikož většinou znamenal nečekané otočení damage race a často ho soupeř nečekal.

 

Top8 draft

V top8 byli ze známějších hráčů ještě Arnošt Žídek (posílal mi zprava), Nikola Vávra (posílal jsem mu doleva) a Mates Vantuch. Draft byl pro diváky uzavřený, což byla trochu škoda, i když chápu, že se chtěli organizátoři vyhnout tomu, aby diváci řekli svému favoritovi celý obsah decku jeho soupeře. A právě draft byl to, co se ten den pokazilo nejvíc. Na první pick jsem vybíral z hrozného boosteru mezi Loayal Pegassem, Servant of Tymaret a zeleným 3/3 inspired commonem. Zvolil jsem Pegasa, jelikož bílá se může nejvíc vyplatit a zbylé karty byly příliš slabé, aby stály za volbu této barvy. Na druhý pick mi přišel Hero of Leina Tower a nic moc dalšího (další Servant a zelený inspire) v boosteru, kde chyběla commona. Vzal jsem hrdinu s obavou, že Arnošt vzal Helix. Na třetí pick mi přišel Ephara's Enlightenment, který je jedním z nejlepších úček v edici, navíc v super barevné kombinaci. Cítil jsem naději, že by třeba Wu heroic mohl být otevřený. Na čtvrtý pick přišel prázdný booster, ze kterého jsem bral Shrieking Harpie a říkal si, jestli náhodou nebude otevřená černá. Měl jsem zatím 4 karty z nichž jediný smysl dával Wu nebo Wg heroic.

 

 

V dalších boosterech chodily další slabé a průměrné karty, ze kterých stál za zmínku jen 3/1 bílý tapovač (vzal jsem ho) na pátý nebo šestý pick a pak Drown in Sorrow, které mi přijde dobré jen v UB kontrolu (do kterého jsem poslal 3 servanty) a Tromokratis (ani jednu z těchto karet jsem nevzal). Nabral jsem výplňové bílé a modré karty a doufal, že Theros mi balík výrazně vylepší. V Bornu se mi zdálo, že jsem nedostal žádný výrazný signál a karty, co chodily, byly prostě slabé ve všech barvách. V Therosu jsem firstpickoval Heliod's Emmisary a v dalších picích se přidal Favored Hoplite, Hopeful Eidolon, Dauntless Onslaught a God's Willing. Bílá chodila moc pěkně, ale po chvíli taky přestala a já neměl co brát, jelikož krom ní chodila jen zelená, přes kterou jsem ale v úvodních picích bral bílé karty a věděl jsem, že zprava chodit nebude.

 

Trochu mě rozladilo, že mám málo bytostí, které prostě v bílé a modré nechodily a i karty typu Bronze Sable bych bral s pocitem euforie. Jenže nechodilo nic. Poslední booster byl katastrofa, jelikož krom Wingsteed Ridera na druhý pick nic moc nepřinesl a hlavně v něm zas nebyly žádné bytosti, jen jedna vanila za 2 many. V průběhu boosteru jsem ještě nabral pozdního Fleecemane Liona a tušil problémy. S myšlenkami na to, kde se asi stala chyba jsem šel stavět balík.

 

Modrobílou jsem měl fajn, jen jí chyběly bytosti na dvojmanovém slotu (měl jsem jednu a k ní dvě jednomanové, z nichž Pegas je bez dvojdropů hodně smutnej). Stál jsem před rozhodnutím, jestli hrát dvojbarvu s dvěma za 4 many 2/4 flavour text a za 5 man 3/5 flavour text nebo splasnout 3 zelené karty přes dva Amulety a Unknown Shores. Rozhodoval jsem se dlouho a bolestivě a nakonec jsem se rozhodl pro druhou variantu, která mě, v případě správného průběhu, měla mnohem víc odměnit. Balík jsem přestavoval do poslední vteřiny a jako poslední odevzdával decklist rozhodčím. Pak jsem se dozvěděl, že v draftu měl Honza 0:3 s moc pěkným WG heroic balíkem a Roman získal jednu výhru díky BYE, taktéž s heroicem. Ten den se zkrátka Tolarii na drfatech nedařilo a to ještě nebylo vše co mělo přijít..

 

Společně jsme se přesunuli do herny Black Lotus, kde se hrála top8. Ještě než mi přišel soupeř, Mates Vantuch, mě navštívil rozhodčí s tím, že mám v decklistu málo karet. Při kontrole jsem zjistili, že jsem nenapsal 3 karty, o kterých jsem se do poslední chvíle rozhodoval, jak je budu hrát. Začínal jsem tedy s gamelossem, což bylo o to horší, když vezmu v úvahu nekonzistenci balíku.

První hra však byla poměrně snadná, jelikož jsem začal ve třetím kole Tritonem, který dostal ve čtvrtém Ordeal of Heliod a zdálo se, že na soupeřův tlak RW bytostí to bude stačit. K Tritonovi se v tom kole přidal ještě Hero of Leina Tower, který dostal následující kolo Aqeus formu spolu se 4 žetony. Následující kolo jsem díky Crypsis a God's Willingu vyhrál. Nutno dodat, že Matesovi to nevyšlo kolo před aktivací Ordealu a jeden damage.

 

Do druhé hry jsem nasajdoval 2/4 pohádkáře a na šesti kartách začal hru opět stejně, třetí kolo bytost, čtvrté Ordeal. Aktivace Ordealu mi dala potřebný čas a mohl jsem vyložit 4/4 vraceče enchantmentu a Tritona. Problém byl však v tom, že soupeř měl Spear of Heliod a otevřené many, což z mých bytostí činilo útočníky na jedno použití. Hra se dostala do situace, kdy měl soupeř 8 životů a na stole krom kopí i 2/2 first strike a Arena Athleta. Já měl 5 životů, Serpenta a Tritona. Lízl jsem Ephara's Enlightenment a po krátké úvaze jím vyzbrojil Serpenta (stal se z něj 5/5), poslal ho do útoku a Enlightenment si vrátil. Soupeř tak byl před rozhodnutím zda nechá Serpenta projít s tím, že pokud si lízne cílování na Arena Athleta, tak vyhraje a pokud ne, vyhraju další kolo já, díky létajícímu Tritonovi. Nebo mohl blokovat a pak by záleželo, kdo si co lízne. Trochu jsem doufal, že půjde takzvaně "na srdíčko" a blokovat nebude, ale blokl oběma. To pro mě nebylo tak špatné, jelikož na stole zbyl můj létající ¾ triton proti jeho Spearu. V následujících draw jsem si bohužel nelízl bytost a první, která došla byla zelená, která se moc nekombila s tím, že z mých devítí zemí zelenou nedávala ani jedna. Mates postupně přiložil Anax and Cimene a 4/3 Minotaura a já tento nápor neustál.

 

Určitě byla škoda gamelossu, jelikož matchup byl hratelný. Nicméně můj draftový deck nepatřil k těm nejlepším, takže mě to nemuselo nakonec ani tolik mrzet, jelikož jsme aspoň, k Honzově radosti, v pohodě stíhali poslední rozumný vlak domů:-)

 

Na spravení chuti si Honza s Romanem nakoupili boostery Scars of Mirrodin, aby si svůj limited výkon spravili aspoň minimasterem ve vlaku. Tam naši konverzaci v Magicových termínech zaslechl ve stejném vagónu jedoucí Jiří Rehák, magicový rozhodčí původem z Kanady, a připojil se k nám. Dozvěděli jsme se od něj zajímavosti z MtG judge prostředí a využili jeho nabídky zpříjemnit si cestu domů hraním 2HG s několika z jeho EDH balíků.

 

 

Celkově jsem byl s víkendem spokojený, ale pomalu začínám docházet k tomu, že máme nejspíš jako tým špatně nastavené cíle. Je určitě hezké, že máme od loňských WMCQ témeř v každém důležitém turnaji (WMCQ, PTQ) aspoň jednoho člena týmu v top8, ale zatím jsme žádnou z nich neproměnili v cestu na Pro Tour nebo mistrovství světa (a to jsme měli už dokonce 3 účasti ve finále). Na příště už zřejmě nemůžeme brát top8 jako nějak extra úspěch, ale musíme hledět přímo k vítězství celého turnaje. Top8 je samozřejmě vždy důvod k radosti a tak to i zůstane, ale už se s pouhou účastí v ní nemůžeme spokojit. Dozrál čas jezdit si pro letenky.

 

Příští týden nás čeká PTQ v Praze, kam se nejspíš vydáme. Do té doby se určitě budu věnovat sealed decku a dám do článku rozbor aspoň dvou poolů, co si otevřu na Magic Online. Příprava je důležitá a doufám, že si aspoň něco z mých reportů odnášíte.

 

V komentářích klidně napište, jestli vám víc vyhovuje report zaměřený na samotné zápasy a konstrukci nebo byste raději měli i víc věcí okolo. A samozřejmě i další připomínky a chválu:-) Napříště se budu snažit vyhovět vašim potřebám.

 

Mějte se pěkně.

 

Petr Brožek

 
na začátek