V hájemství mizérie, aneb Hearthstone a znechucení z MTGO

Jarda Bílek sdílí své první zkušenosti s novou verzí Magic Online a ve svém pohledu na stav online karteního hraní si všímá i poměrně nováčka v této oblasti - Hearthstonu.


Letmým pohledem do kalendáře zjišťuji, že již dlužím Tolarii článek. S pocitem mírné lenivosti tak otvírám šuplík a vyndávám několik konceptů historických MTG článků s vizí jeden z nich vytáhnout a během chvíle zase črtnout něco, co půjde publikovat. Při procházení archivů vlastních nápadů si však říkám, že bych spíše zase jednou mohl napsat něco více herního, protože i když to tak třeba nevypadá, jsem stále hráč, respektive chci hrát a chci vyhrávat. A protože se čistě náhodou na svém FB dočtu, že si mohu zahrát na Magic Online Prerelease M15 zdarma, zapínám po více než dvou měsících MTGO a začínám se těšit, jak někoho neskutečně vyklepnu. Jenže ouha!

Předem říkám, že jsem díky státnicím a řadě dalších rituálů nevěděl dopředu nic o změnách softwaru Magic Online a jen občas na FB zahlédl, že je to prý strašně zlé. Nepřikládal jsem takovým konstatováním velikou váhu, protože lidé mají tendenci kritizovat vždy a vše, avšak realita mě překvapila více než nepříjemně. Něco tak hrozného jsem opravdu již dlouho neviděl, a v první hodině hraní ve mně rostlo znechucení, které střídaly suicidální sklony. Po stažení povinných aktualizací a zapnutí softwaru jsem se hned ztratil v novém designu celého programu. Protože je však o mě známo, že se ztratím téměř všude, rozhodl jsem se nechat celou aplikaci ještě chvíli běžet a jal se zjišťovat co a jak. Nebylo to vlastně tak zlé, po pár minutách jsem zjistil, jak se staví balíček i že mi pravděpodobně zůstala má sbírka.

 

O pár minut dále jsem dokonce zjistil i jak si zapnu Prerelease, a když jsem si obalil nervy trochou čokolády, těšil jsem se znovu, jak si konečně pinknu trochu Magicu. Prerelease v reálu jsem neabsolvoval a spoiler jsem jednou letmo prolétl, takže má zkušenost s edicí byla téměř nulová. Ale nečekal jsem, že to bude problém, protože mám stejně vždy při deck konstrukci a hraní moře volného času. To jsem se však buď přecenil, nebo podcenil rozmanitost vesmíru a možnosti softwarového oddělení firmy WOTC.

 

Po zapnutí časového limitu na deck konstrukci jsem totiž opět naprosto zmaten a nová podoba příslušného podokna by mohla kandidovat na pozici největší zmatenosti ve všech známých galaxiích. Vrchol uživatelské přívětivosti je v tom, že se karty často odmítají přesunout do správného sloupečku či vůbec načíst svůj text, což pokud máte nedostatek času a neznáte všechny karty nazpaměť, představuje značnou uživatelskou komplikaci.

 

I tak se mi však poněkud intuitivně povedlo krásných deset vteřin před koncem časového limitu postavit balíček. Za seeded booster jsem si volil červenou, především protože jsem chtěl útočit a ve spoileru se mi líbila karta Cone of Flame. Tu jsem si pochopitelně nerozbalil, místo toho na mě zíraly tři modré „rarity“ v podobě Jace, Aetherspouts a Mercurial Pretender. Od oka mi však nepřišla modrá jinak zajimavá a tak jsem ji smutně zavrhl. Nakonec jsem se pod výrazným časovým tlakem rozhodl pro RB aggro, protože mělo zabíjení, Draka a snahu o křivku.

 

Po začátku prvního kola jsem si však uvědomil, že konstrukce balíčku nebyla očistcem, nýbrž teprve předpeklím a pravá „zábava“ teprve přijde. Aktuální modifikace herní plochy je absolutně zmatená a nepřehledná. Neříkám, že dříve byla nějak zázračně super, ale podle mého názoru je teď paradoxně o moc horší. To jen podtrhuje, že chat se nachází (nepochopitelně) v novém okně a z původního okna tak nemáte šanci vyčíst, kdo začíná, či občas co se na stole přesně děje děje. Celkové zmatení prohlubují detaily jako velké okno „stacku“, jenž zakrývá možné cíle vašeho removalu, či nepochopitelná vlastnost programu ptát se v každé partii znovu jestli chceme efekt u vybrané karty „triggrovat“ automaticky či zvlášť, což u karet jako Street Foundry Denizer opravdu zaprudí, protože to jen prohlubuje už tak vysoké závody v klikání, ve kterých MTGO často připomíná Diablo.

 

 

Frustraci a zmatení pravděpodobně zažíval i můj soupeř v prvním kole, protože vlastně seslal jen pár základních zemí a po sporadickém pokusu o odpor se vzdal. Mě se však díky „přehlednosti“ programu zase podařilo vynechat jednu svou hlavní fázi před útokem, což znamenalo, že jsem seslal 4/3 haste s Denizerem na stole až po útoku a přišel si jak blbý na půdě. Po první hře mi navíc celá aplikace nahlásila error a sama se vypnula.

 

Takže jsem do druhé hry nestihl sideboardovat, což však bylo asi jedno, protože bych se ve svém sideboardu určitě stejně nevyznal. Ve druhém kole hrál soupeř taktéž bílo černou a opět to bylo celé poměrně jednoduché. Soupeř seslal pár očarování, jež neměla příliš velký vliv na hru, pak přidal jeden nic moc artefakt a zase vzdal. Nicméně ani dvě výhry příliš mé chmury nerozptýlily.

 

Třetí kolo bylo zajímavé hned ve dvou směrech. Jednak měl soupeř hned dva Urborgy a druhak jsem prohrál z důvodu vlastní neschopnosti ovládat nový software. V jedné hře jsem totiž opět přeskočil hlavní fázi před útokem a ve druhé jsem pro změnu odhalil, že zkratka na odtapnutí země, před sesláním kouzla už nefunguje, následkem čehož naprosto selhal můj plán, protože výsledkem byl, buď jak buď vlastně Time Walk pro soupeře.

 

Ve čtvrtém kole jsem notně rozladěn utrpěl opět výhru, avšak partie z obou stran po sérii mulliganů připomínala spíše besídku zvláštní školy. Soupeř hrál RW aggro a v průměru za hru seslal přibližně 1,5 příšery o velikosti 3/1 a já měl vždy Devila a trochu tlaku do začátku.

 

Sečteno a podtrženo, nebyl můj kontakt s novou podobu digitálního Magicu vůbec příjemný a nepomohlo tomu ani Prerelease zdarma a pět boosterů za výsledek. Ostatně se je bojím rozbalit, protože bych nerad aby ten úžasný software místo rozbalení boosteru třeba nevyhlásil někomu válku.

 


 

Pomalu bych se však rád dostal k druhému tématu, o kterém bych dnes rád pronesl pár slov a tím je Hearthstone. Pro ty, co to je ještě neví, jedná se o novou digitální sběratelskou karetní hru od tvůrců legendárních PC her jako Starcraft či Warcraft. Na jejím vytvoření se podílela/podílí i řada bývalých hráčů Magicu.

 

Celá hra zažívá v posledních měsících značný boom, který je způsobem jednak zveřejněním price poolu na mistrovství světa v této hře a potom částečně i současnou impotencí MTGO. Oproti němu totiž nabízí uživatelsky výrazně přívětivější software, značné zjednodušení celé hry a především jisté „prázdné mocenské vakuum“, což ke hře přitahuje řadu hráčů, kteří se snaží prosadit.

 

Sám jsem o této hře slyšel párkrát v minulých týdnech, nicméně poprvé jsem ji viděl až 1.7., když mě ji ukázal kamarád ze školy se slovy „hele tohle si nainstaluj, je to hodně vykuchaný Magic a ty v tom budeš snadno vyhrávat“. Prvních pár her mě extra nezaujalo, ale po prostudování systému jsem uzavřel s oním kamarádem sázku, že během měsíce bez investice jediné koruny uhraju Legendary status. Jemu se to ani po půl roce nepovedlo a já mám občas rád výzvy.

 

Je těsně před koncem července a po pár desítkách hodin hraní se mi podařilo na Legendary status dostat (v Hearthstonu fungují levely: nejmenší je 25. a nejlepší Legendary, tedy vlastně 0 a výsledky se každý měsíc anulují). Během hraní jsem objevil spoustu zajímavostí a celá hra se mi docela líbí. Jde sice opravdu o „osekanou“ verzi Magicu, avšak jako dlouholetý hráč pokeru, nepovažuji zjednodušení pravidel hry za cestu k intelektuální degradaci a určitě je celá hra, podobně jako poker, ve skutečnosti daleko hlubší, než si hráči na první pohled myslí.

 

Na druhé straně má i jistá omezení, jako doposud menší cardpool nebo nemožnost kupovat/vyměňovat karty. Oproti tomu jde však o hru, do které buď na začátku můžete investovat takřka libovolné množství dolarů (a nakoupit tedy velké množství boosterů) a nebo si vše vyhrát postupně sami. Herní model je totiž postaven tak, že potkáváte vždy přibližně stejně schopné/vybavené soupeře a opravdu se (podle výsledků řady hráčů) dá vypracovat i pokud nechcete investovat do sbírky v další karetní hře.

 

Není tak žádným tajemstvím, že kouzlu Hearthstonu v poslední době propadla i řada hráčů z Magicové špičky jako je PV, LSV, Gabe Walls, Brian Kibler, Stanislav Cífka, nebo Michal Hebký. Na základně vlastních zkušeností z posledních týdnů se jim rozhodně nedivím a určitě mají hráči Magicu oproti hráčům klasických PC her jisté vstupní výhody.

 

Pokud se tedy ukáže, že i mezi zdejšími čtenáři je o hru jistý zájem, rád ji představím trochu podrobněji a zaměřím se na jisté tipy a triky ohledně toho jak si usnadnit své putování ve světě Hearthstonu. A protože rád ukazuju decklisty balíčků, co hraju a nemůžu vám dnes ukázat žádný nový constructed balíček v Magicu, přiložím svou verzi Midrange Shamana v Hearthstonu. Ta je naprosto aktuální, protože obsahuje i karty, které vyšly tento týden, a určitě bude balíček již za pád dní vypadat naprosto jinak.

 

Earth Shock 2
Lighting Bolt 2
Argent Squire 2
Flametongue Totem 2
Knife Juggler 1
Nerubian Egg 2
Haunted Creeper 2
Feral Spirit 2
Hex 2
Lighting Storm 2
Acolite of Pain 2
Defender of Argus 2
Doomhammer 1
Azure Drake 2
Fire Elemental 2

Rockbiter Weapon 2

 


 

Ke konci bych jen rád řekl, že naprosto nechápu současnou politiku Hasbra a to, jaké mají záměry s digitálním a teoreticky i papírovým Magicem. Ten v papírové podobě je, jak všichni víme, naprosto boží hrou, která přežila opravdu hodně let a dodnes má co nabídnout. Dokonce jsou snad nové edice lepší a lepší a celá hra zraje jako víno (pomiňme na chvíli osobní preference).

 

Připadá mi však naprosto absurdní věnovat v 21. století tak málo času, invence a pravděpodobně peněz digitální verzi Magicu. I kdyby měla být jen podporou „papírového hraní“ (což jistě i je, protože internet nenahradí atmosféru „pinkání“ s kamarády někde v příjemném klubu), je jeho současná podoba více než žalostná. A je možné, že právě neochota Wizardů věnovat více pozornosti svému digitálnímu produktu přivodí v budoucnosti právě krach Magicu, jak ho známe dnes, protože nových digitálních sběratelských či papírových karetní her je stále více a je tedy pravděpodobné, že se někomu jednou podaří vytvořit úspěšný model a teoreticky i vybudovat novou značku či lepší podobu e-gamingu/ karetního sportu.

 

I když nejsem zase tak velký fanda digitálního hraní (protože rád míchám karty v ruce), tak nelze opomenout, že to možná bude v budoucnosti dominantní cesta sběratelských karetních her. O to víc ve světě, kde se objevují stále lepší padělky, viz poslední aféra z Číny. Rozhodně bych si, nejen já přál, aby Magic přežil i mou generaci, a tak sleduji současné počínání s velkými rozpaky.

 

Tím bych se s vámi pro dnešek rozloučil a příště už snad zase u tradiční historie, nebo pokud softwaroví experti wizardů dají, i u contructed Magicu.

 

Jaroslav Bílek

 

 

 
na začátek